Recenze

Začalo to jednoduchým přiznáním: potřebuji kafe, abych vůbec vstala z postele. Znáš ten moment, kdy první myšlenka po otevření očí zní „kde je kafe“? Já jo. A taky mě už unavovalo, že nachodím půlku dne v mlze a neustále popíjím něco hořkého, jen abych...

Ten pocit — stáhnout víčko tuby barvy a poprvé ji rozředit vodou — to je okamžik, kdy si uvědomíš, že něco nového právě začínáš. A taky ten strach, že to bude škoda, že zvlníš papír, nebo že nic nevznikne. Znám to. Byl jsem tam...

Pamatuješ ten moment, kdy jsi držel cigaretu a najednou ti přišlo, že to prostě víc nechceš? Ten záblesk: úleva, strach a trochu hrdosti najednou. Přesně tak to začalo i u mě. Ten den jsem si řekl: dost. Nechtěl jsem náplasti, nechtěl jsem pocit, že...

Představ si ten moment. Stojíš v kotci, kolem houstne pach staré deky a mokrého srsti, a najednou se ten pes podívá jinak než štěně. Je to pohled, co nese historii. A ty cítíš něco, co nejde snadno popsat — smutek, zvědavost, trochu strach a...

Začnu upřímně. Ten první týden po přestěhování je často ten nejintenzivnější. Jdeš spát s pocitem ticha, které tě nejdřív uklidní a pak trochu poleká. Ráno tě probudí ptáci místo tramvají a venku je vzduch, co chutná jinak. Takhle to většina z nás čeká. A...

Začnu upřímně. Ten pocit, když po třech měsících zjistíš, že v koši máš místo balíků igelitu jen jeden malý pytlík. Ne proto, že bys přestal nakupovat. Spíš proto, že jsi začal myslet jinak. Takhle to myslím: nejde o dokonalost, jde o změnu pohledu. Když...

Pamatuju si ten okamžik, jako by to bylo včera. Volal mi lékař a říkal, že rodič musí zůstat v nemocnici a že to bude na déle. Ten první šok — a hned za ním otázky: co řeknu v práci, jak to zaplatíme, kdo nakoupí,...

A znáš ten moment, kdy se nápad objeví jako světlo v tlumené místnosti? Najednou to není jen myšlenka; je to hlas, který ti brnkne na nervy a nenápadně si žádá, aby ses posadil a psal. Ten pocit mě poprvé paralyzoval i nadchl zároveň. Byl...

Znáš ten moment, když si stojíš na břehu, voda před tebou temná a chladná, a přesto tě něco táhne dovnitř? Já tohle znám. Někdy je to zvědavost, jindy potřeba utéct z hlavy, jindy jen čistá radost z pohybu. Plavání v přírodě celoročně je zvláštní...

Začalo to tlukotem srdce, co se nedal zastavit. Stál jsem u brány, kufr vedle mě, a najednou to bylo víc než jen odlet. Byla to ta kombinace vzrušení a strachu, kterou znáš, když děláš něco poprvé a víš, že už to není jako dřív....